hlavní strana o galerii
nápověda kontakt
Detailní informace o výtvarném díle

Autor:Arnošt Hrabal
Název:Lilie
Technika:dřevoryt / papír
Rok vzniku:kolem roku 1930
Rozměr tisku:9 x 8,2 cm
Rozměr papíru:14,7 x 10,2 cm
Stav:

velmi dobrý stav

Poznámka:

Volný list (nerámováno), signováno tužkou vpravo dole.

Cena:PRODÁNO / SOLD
zeptat se zobrazit všechna díla tohoto autora
kosik Nákupní košík  

Informace o autorovi

Arnošt Hrabal (4. 12. 1886 - 30.12.1969)

Narodil se v Buchlovicích u Uherského Hradiště. Vystudoval bohosloví na teologické fakultě v Olomouci, po vysvěcení v roce 1910 nastoupil na kněžskou dráhu na severní Moravě: jako kaplan a později farář působil mj. i na Šumpersku - v Libině, v Novém Malíně, v Branné, ve Štítech a ve Velkých Losinách. Severní Moravu on sám považoval za své druhé rodiště. Již na gymnáziu v Uherském Hradišti upozornil na své kreslířské nadání, a proto, i když sám neměl finanční prostředky na studium, za pomoci přátel a strýce Ant. Sehnala z Rapotína, začal ve školním roce 1911/1912 studovat na privátní škole prof. Scheffera ve Vídni, později přešel na vídeňský Grafický institut, kde však jeho studia přerušila 1. světová válka. Po válce pobyl jeden semestr na pražské Akademii výtvarného umění v ateliéru profesora Jakuba Obrovského, v roce 1924 se vrátil na Grafický institut, kde se zaměřil především na grafickou tvorbu a techniku dřevorytu.

Za svého kněžského působení na severní Moravě propadl kouzlu hlubokých lesů Jeseníků, celé dny se po nich toulal, přemýšlel a tvořil. Od roku 1911 se v Hrabalově malířském i grafickém díle opakují motivy ze severní Moravy. V roce 1922 – 1925 Hrabalova inspirace jesenickou krajinou a jesenickým lesem kulminovala, a to především v cyklu 22 velkých dřevorytů, vydaných poprvé v roce 1926 v Přerově s předmluvou básníka Jaroslava Durycha pod souhrnným názvem „Les“. O rok později, v roce 1927, byl tento soubor vydán znovu v Šumperku, s německým průvodním slovem Marie Stony „Arnošt Hrabal, básník lesa“. Na těchto dřevorytech Hrabal zpodobnil krásu Jeseníků s jejich lesy, které oživil lesními studánkami, kázáními, pohřby v lese, symfoniemi varhan, betlémy apod. Byly také vystaveny ve Vídni v Künstlerhausu a vídeňská kritika je přijala s velkým uznáním.

Po návratu do rodných Buchlovic v roce 1937 se Arnošt Hrabal věnoval především drobné příležitostné grafice, zvláště ex libris a novoročenkám (celkem jich vytvořil kolem 230 ). Kresbami a dřevoryty vyzdobil také několik knížek a mnoho drobných bibliofilských tisků (celkem 148 publikací). Svým uměním sloužil potřebám Národní jednoty pro severovýchodní Moravu, byl členem hodonínského Sdružení výtvarných umělců moravských a olomoucké Družiny literární a umělecké. Kritik William Ritter jeho dílo uznale zhodnotil v roce 1928 ve studii „Ten, který posvětil moravský les“. Oceněním Hrabalovy umělecké tvorby byla také jubilejní výstava v Praze, uspořádaná k jeho osmdesátinám, a uznání Maxe Švabinského, který tehdy prohlásil: „Osobnost Arnošta Hrabala přerostla rámec regionálních měřítek a čestně se řadí mezi tvůrce české národní kultury“. Život kněze a umělce Arnošta Hrabala se zakončil 30. prosince 1969. Svou prací sloužil vlasti a zemi, která ho zrodila a jemu samotnému byla radostí života.

Zdroj: Mgr. Alena Turková